Most Watched Genres / Types / Origins

  • Action
  • Drama
  • Comedy
  • Horror
  • Animation

Recent ratings (1,660)

Challengers (2024)

04/29/2024

The Greatest Hits (2024)

04/29/2024

She Came at Night (2023)

04/29/2024

Kung Fu Panda 4 (2024)

04/24/2024

Mission: Impossible - Dead Reckoning Part One (2023)

04/03/2024

Exhale (2023)

04/02/2024

We're Going to Team Building (2023)

03/30/2024

Anyone but You (2023)

03/23/2024

Runaway Mum (2024)

03/10/2024

Ads

Recent diary (12)

Nejlepší filmy roku 2018

Rok se s rokem sešel a já zas a znovu (jako ostatně každý rok) vybírám desítku nejlepších filmů, které se za uplynulý rok objevily v české distribuci. Všeobecně můžu za sebe říci, že se jednalo z hlediska filmových zážitků o slabší rok. Poměrně dlouhou dobu trvalo, než jsem objevil ty pravé „skvosty", které by si opravdový fanoušek ujít neměl. Žebříček sestavuji poněkud později (nový rok je dávno za námi). Jako omluvu pro tento rok použiju pracovní vytíženost. Budu pevně doufat, že koncem roku 2019 se polepším a již napíši tento žebříček včas. Tradice je tradice.

 

Za co jsem moc spokojený, je výčet filmů, který jsem s přítelkyní v roce 2018 navštívil z pohodlí kinosálů. Hold se znovu „kinuje" o stošest, což mi jako pravému fanouškovi filmů dělá nesmírnou radost. Takže jen vydržet a nepovolit, o čemž svědčí již letošní návštěva Aquamana, Bumblebeeho, Skleněnýho, Ticha před bouří, Lego příběhu 2 a Ality. Jen tak dál.  

 

Taktéž musím upozornit, že do žebříčku zahrnuju pouze ty filmy, které měly premiéru v českých kinech v roce 2018. Filmy mimo oficiální českou kinodistribuci v žebříčku nejsou uvedeny. Vyvstává tu tak poměrně paradoxní situace, kdy jsem minulý rok označil tři filmy, které se mi líbily mimo distribuci nejvíc, přičemž distributor se nakonec rozhodl jeden z těchto filmů zařadit do oficiální kinodistribuce právě v roce 2018. Takže ho, chtě nechtě, musím zahrnout i do letošního žebříčku a to i přes fakt, že už jsem ho zahrnoval minulý rok (mimo distribuci). Letos filmů, jež by mimo distribuci nějak výrazně zaujaly, moc nebylo. Rozhodně je zajímavé všímat si společnosti Netflix (22 july je pecka jako prase), která chrlí poměrně zajímavé filmy (s ještě zajímavějšími režiséry) jako na běžícím pásu. Povětšinou se však stále nejedná o filmy, které by si zasluhovaly pozornosti a bylo nutné je tu zmínit. Nutno podotknout, že jsem jich několik ještě neviděl. Každopádně musím potvrdit mé přesvědčení, že jsem v roce 2018 dělal, co mohl, abych viděl téměř vše, co by mohlo v žebříčku hrát nějakou výraznější roli. Ano, samozřejmě se najde ještě pár filmů, které by teoreticky mohly ohrozit dosavadní postavení (Zrodila se hvězda apod.), ale pro rok 2018 je jich opravdu minimum. Téměř vše „klíčové" a „důležité" jsem viděl. Ale to neznamená, že by se ještě některý filmový klenot za rok 2018 nedal najít.

 

Každopádně tady je žebříček. Užijte si ho.    

 

1/ Vdovy

Totálně a přesně vysoustružený thrillerový nářez, který nezaujme na první dobrou, ale pokud vydržíte, dáte mu čas, tak slibuji, že může zaháčkovat jako minulý rok máloco. Nutno si uvědomit jeden zásadní fakt - Vdovy jsou pomalu plynoucí film. Nikam nepospíchají, režisér McQueen nikam nespěchá a nechává volně plynout dějové linie, které se postupně proplétají, až nakonec docvaknou. Proč první místo? Páč jsem minulý rok v kině nezažil nic, co by mě v pozitivním smyslu tak rozsekalo. McQueen (jehož předchozí dva filmy nabízely jistou zajímavost v dílčích prvcích, ale jako celek mě nikdy nezaujaly) je tentokrát filmovější, ale naštěstí ne mainstreamovější. Jak jsem psal, nikam se nespěchá, ale postupně film začíná zaháčkovávat a gradovat v neskutečně intenzivní nálož, kterou při správném rozpoložení nedostanete z hlavy. A to ani nemluvím o výborné herecké sestavě od oscarové Violy Davis až po skvěle padnoucí Elizabeth Debicki, výborného Collina Farrela a doslova lahůdkového slizouna Daniela Kaluuya (jak se to panebože skloňuje?). Ano, ten maník z „Uteč" je tu opravdu parádní a v nejedné scéně totálně vévodí prostě jen tím, že v té scéně je. Do toho uvedu precizní McQueenovu režii, kdy se přesně ví, kdy zpomalit, kdy šlápnout na plyn a kdy tu nohu z pedálu prostě nepustit (celá „heist" scéna je skoro to nejintenzivnější, co jsem v roce 2018 viděl). Prostě dokonalost, kterou podtrhuje výborný (!) scénář Gillian Flynn (opravdu to místy, stylem, atmosférou a vyzněním připomíná Zmizelou), který nabízí nejedno příjemné překvapení. Skvělá kamera (časté záběry na jeden zátah), úžasný střih (prolínání flashbacků se současností) a přesně padnoucí melancholicky dunivá hudba Hanze Zimmera. Nechci Vdovy zbytečně vyhypeovat (zdravím přítelkyni a její dvě hvězdičky k tomu), protože jsem si vědom, že to není film pro každého. Ale pokud sedne do noty, jedná se o něco neskutečného. Dejte tomu šanci. P. S.: Miluju melancholické ukončení filmu, při kterém se „postavy střetnou" a v jejich výrazech je vidět přesně to, co ukazuje i tento snímek. Parádní zakončení. Film roku. 9/10

 

2/ Souboj pohlaví

Druhé místo a právě snímek, který jsem zmiňoval na začátku. Souboj pohlaví běžel v amerických kinech již v roce 2017, a jelikož jsem ho v tomto roce viděl i já (a byl jsem nadšený, přítelkyně zase moc ne: /), nepředpokládal jsem, že by ho některý český distributor zakoupil a uvedl v českých kinech později. Ale mýlil jsem se a tak se Souboj pohlaví v dubnu do českých kin opravdu podíval. Snad stačí dodat, že i když kritici poměrně nadávali, je Souboj pohlaví parádní životopisný a motivační snímek, který je v současné době možná aktuálnější, než jsem před rokem cítil. Gender a genderová vyváženost hýbou světem. Asi to znovu není film, jenž chytne každého, ale mě emočně odrovnal, nabídl skvělé herecké výkony, parádní instrumentální soundtrack a neskutečnou nálož pocitů. Teď mi nezbývá nic jiného, než zkopírovat text z minulého roku --- (Poměrně osobně nerozumím té vlně kritiky zde na CSFD. V současné době při vydání tohoto článku má Souboj pohlaví hodnocení pouhých 64%, což je z mého hlediska poměrně velký výsměch filmu, který jede na maximum a zas a znovu je maximálně autorský. Už od prvních záběrů a tónů bezvadného soundtracku jsem věděl, že tohle mi sedne a tak se taky stalo. Nejlepší výkon Emmy Stone v její kariéře (lepší než v La La Landu) a nejlepší výkon Stevea Carella vůbec. K tomu příběh, který má smysl. Hltal jsem každý záběr, hltal jsem to podání příběhu, který sice je poměrně předvídatelný (ale osobně mi to nikterak nevadilo), ale na druhou stranu neskutečně pozitivní, zábavný film s nějakým tím poselstvím navíc. Několik scén posadit na filmový trůn - jmenovitě mě napadá první setkání Emmy a její kadeřnice - ta neskutečná intimita, mimika, letmá hudba a "feel", že oproti o něco jde. Dostalo mě to. Všechno. 9/10)

 

3/ Tísňové volání

Minimalismus na maximum. Recenze na tuto skrytou pecku zmiňovaly jeden z nejsilnějších zážitků roku vůbec a já musím jen náležitě pokývat hlavou a znovu (kolikrát ještě?) uvést, že to není film pro každého. Trošku i rozumím nářkům, že je to nudné, poměrně předvídatelné a mít to o pár desítek minut víc, bylo by to k nepřežití. Ale já vydržel a pomalu a jistě se ponořoval do zamotaného příběhu, jehož vyústění mě vzalo. Celou dobu jsem se bavil, ale ta závěrečná nálož pocitů hlavního hrdiny je fantastická práce tvůrčího týmu, jež přesně směřuje film tam, kam směřovat má. Ano, pointa se dá uhádnout na pár desítek minut dopředu (já to prokoukl!), ale nikterak to nemění na tom, že je to film, z kterého mi bylo fyzicky (a hlavně duševně) poměrně nevolno, páč hlavní hrdina si tu opravdu projde nějakým filmovým vývojem, který je uvěřitelný a má v závěrečné, dejme tomu půlhodince, natolik silný děj, že jsem v některých pasážích byl doslova přikovaný na monitoru a téměř nedýchal. Parádní zakončení a zadostiučinění všech zúčastněných. Mimoto úžasný výkon hlavního herce, jemuž role skvěle padla. Čest Dánsku, že jim to tam padlo a Hollywood již chystá remake. Věřím, že s Jakem Gyllenhaalem v hlavní roli to bude zas a znovu intenzivní (i když samozřejmě poněkud zbytečné). 8+/10 (pomezí 4 a 5 hvězdiček snad nikdy nebylo silnější, ale za to, že závěr mě opravdu dostal (což se moc filmům nepovede) mírně nadhodnocuji a pálím pět hvězd). P. S.: Přítelkyně mimoto relativně spokojená, ale zas a znovu rozhodně ne tak nadšená. P. S. 2: Shodneme se s přítelkyní na filmovém vkusu i nadále? „Uvidíme, čtěte dál." 

 

4/ Psí ostrov

A zase jsem to Wesovi sežral a zase mě dostal jako nikdy. Dřív jsem filmy tohoto exotického a výjimečného tvůrce vlastně moc nesledoval (nebo mě přišly pocitově až moc divný?), ale od dob „Až vyjde měsíc", potažmo Fantastického (který byl vesměs opravdu fantastický) pana Lišáka Wesa žeru a klaním se mu, páč to, co předvedl v Grandhotelu Budapešť a teď znovu v Psím ostrově vlastně nemá obdoby. Tak přesně na milimetry naplánovaný film, kde každá jednotlivá scéna je něčím (ať už vizuálně, audiem či myšlenkou) tak dechberoucí podívanou, to se jen tak nevidí. Ve finále ani nejde o to, jaké jsou hlavní postavy, jaký příběh to má a zda to zrovna dává ten nejlepší smysl, ale to, jak Wes dokáže nastylizovat scénu a naroubovat na ni „prostě všechno" je tak unikátní a fascinující, že jsem si Psí ostrov prostě užíval, aniž bych vždy věděl, o co se hraje a o co běží. Napoprvý nejde pobrat vše, s čím se tak nějak počítá. Každopádně k samotnému filmu - je to ukázka úžasné mysli Wesa Andersona, který vizuálně, hudebně, střihově naprosto ční od ostatních kolegů. Asi není dodávat víc. Má to koule, má to styl, je to melancholické, někdy vtipné, někdy smutné, ale hlavně je to ukázka toho, že pokud se filmu ujme opravdu tvůrce s velkým T, udělá, i z pro někoho zvláštní stylizace, velkofilm. Hodně lidí ten film neocení (přítelkyně nedokázala dodívat ani trailer, jak jí to přišlo hrozný :-D), ale kdo má tento styl rád, zemře blahem. 8+/10   

 

5/ Aquaman

Epické jako nic víc za rok 2018 aneb Avengers: Infinity War je proti tomu malý film. Aquamana jsem si s přítelkyní střihl v kině a na začátek roku 2019 to bylo to nejlepší rozhodnutí, protože jestli něco opravdu vidět v kině, Aquaman je jasnou volbou! Nevím, jak to James Wan dělá, ale že se i napodruhý (Rychle a zběsile 7 má taky relativně styl) pohlídá aspekty velkofilmu a přidá i něco navíc, jsem upřímně nečekal. Že to bude pohodový film na jedno dobré pokoukání, jsem tušil, ale že to bude zprominutím takovej náser mě prostě nenapadlo. Trailery prakticky vůbec neprozradily, že to bude tak epicky velký a že Wan to tam bude sypat v takovém měřítku. Souboje žraloků, mořských koníků, pavouků, medůz, vodních hadů a kdovíjakých potvor s neskutečnou vizuální stylizací. Všude je slunce (takové západy slunce nemá ani Bay), všude jsou dechberoucí triky a hudba, která je excelentní v tom, že přesně ví, v jaké scéně má být epicky nadnesená (takže vlastně pořád). Dvě hodiny a něco utečou jako voda (hihi, Aquaman a voda, dobrá slovní hříčka!) a nabídnou nejenom epický příběh s epickým provedením, ale i zajímavé charaktery, mezi kterými téměř dokonale funguje chemie. Opravdu jsem věřil hašteření Jasona a Amber, jež k sobě musí najít cestu (scéna na Sicílii vévodí), opravdu jsem věřil, že Kidmanka Aquamanovi chybí či trenérská a mentorská chemie mezi Dafoem a jeho syny. Je to prostě tam. Moc si neumím představit, jak by to případný druhý díl mohl vylepšit. Fantastická práce a kdo nebyl v kině, okamžitě tam vplujte (vtípek s vodou číslo 2 :-D) 8/10 P. S.: První film v žebříčku, kde přítelkyně taktéž uznale kývala hlavou, a byla, když ne nadšená, tak rozhodně spokojená. Spokojen já, spokojená ona = spokojeni oba a mír ve vztahu, pecka.   

 

6/ Já, Simon

Nejlepší romance roku, a to i přes fakt, že se jedná o homosexuální romanci. Výborný teenagerovský snímek, který je totálně „feel good" ve všech aspektech. Vlastně, co si tak pamatuju (už je to dávno, co jsem film viděl), to nemá ani žádného záporáka a je to prostě sluníčkový film, kde koukáte a bavíte se jenom tím, že trávíte čas se super postavami v klasickém americkém provedení střední školy. Zápletka je super, herci jsou příjemně vybráni (jsem rád, že dostaly prostor víceméně neznámé tváře), scénář funguje a i když to v závěru sklouzne k možná až moc velké červené knihovně, stále to má nadhled a feel, že opravdu o něco jde. Mám rád filmy, kde se řeší obyčejné problémy obyčejných smrtelníků se všemi radostmi a strastmi, který život přináší. A tohle je přesně tento druh filmu, který umí pohladit po duši a vyvolat nějaké emoce. A je to hlavně chytrý snímek, který není sprostý a má styl a nějaký sociální aspekt k tomu. A to se cení. Víc takových filmů, které zahřejí u srdce a baví celou dobu. Jo a Katherine Langford je ve své první herecké roli naprosto boží a ta chemie mezi ní a hlavním hrdinou funguje, za to rozhodně palec nahoru. 8/10 P. S.: Přítelkyně za 5 hvězdiček, což se taky cení a ukazuje kvality tohoto snímku.  

 

7/ Tvář vody

A jo. Del Toro po zklamavším Pacific Rimu (dvojku jsem jako jeden z málo blockbusterů roku 2018 ještě neviděl - pro jistotu) přitvrdil a zaměřil se na romantický příběh mezi ženou (němou - mimojiné skvělý nápad) a netvorem, který je tak trochu ryba. Del Toro hlavně spoléhá na dokonalou audiovizuální stylizaci, takže ve finále přeloženo - je to vždy velice nápadité, má to krásnou kameru, originální kulisy a feel staré doby. Celkově ten film má velký styl a nabízí dobře rozehraný příběh s řadou zajímavých herců (Sally Hawkins to fakt táhne!) v dokonalém vizuálním balení. Nebojí se to ani tvrdší stránky a je to prostě film, co dokáže zaujmout. Je to dokonce film, kterému jsem toho oscara i přál. Není to tak akademicky nudné, dokonce bych řekl, že je to velice živý, atmosférický, melancholický a krásný film plný ideových myšlenek. Některé scény navíc jedni z top celé Del Torovi tvorby. Malý velký film. Hlavně už žádný Pacific Rim! 7/10 P. S.: Přítelkyně by se pod tento komentář myslím i podepsala, líbilo se jí to.

 

8/ Než přišla bouře

Věřil jsem v idylickou návštěvu kina s mojí nejmilovanější přítelkyní na pořádný romantický survival „doják" a trefa. Stačilo k tomu pozvat Baltazara Kormákura, který tu v nenápadném filmu předvádí kupodivu poměrně velké věci za kamerou. Skvělý námět podle skutečné události, který je přesně tak filmový, jak takový druh filmu má být. Není to hlavně žádné béčko, ale pořádná áčková produkce, kde není nouze o realistickou kameru (Kormákur se poměrně často vyžívá v záběrech na jeden střih), krásné barvy (scény na moři mají úchvatné scenérie) a výborné ústřední duo, kde produkující Shailene Woodley svůj talent nemusí prokazovat a Sam Claffin je pro tyhle role sladkých klaďasů jako zrozenej. V kině jsem se hodně bavil, přítelkyně taktéž téměř nedýchala a pak „POZOR MENŠÍ SPOILER" přišel poměrně nečekaný zvrat, který jsem vážně nečekal „KONEC SPOILERU". Přítelkyně říkala, že to tušila, ale mě by ani ve snu nenapadlo, že tvůrci budou mít koule udělat to, tak jak to udělali. Za to potlesk a palec nahoru, jelikož kolikrát nepatrné věci dokážou z velkého filmu udělat film ještě větších rozměrů. Romantická survival paráda a krásných 7/10.

 

9/ Sicario 2

Nejprve musím předeslat, že mi velice vyhovuje styl Denise Villeneuva, což je jeden z mála režisérů, který si udržují svůj styl a za několik málo svých počinů si získali srdce milionů diváků. Villeneuvovo Zmizení je dokonalý film (do TOP10 nejlepších filmů, co jsem kdy viděl, by se vešlo) a Příchozí sice nemají takový drive a ucelenost, ale nabízí zajímavou kombinaci žánrů s několika úchvatnými scénami. I proto mě mrzí, že musím říct, že první Sicario mě vlastně moc nebavilo a poměrně hodně mě zklamalo. Na tom filmu v zásadě nebylo nic moc špatně, ale pod kůži se mi vůbec nedostal. Co se však nepovedlo chválené jedničce, se u mě povedlo poměrně nedoceněné dvojce. Pořád to jede ve stylu Sicaria, ale má to větší spád, je to přímočařejší, uhlazenější a skoro bych řekl filmovější/diváčtější. A když to nakonec do sebe začne zapadat, uznale jsem kýval hlavou. Není to film, co by přepisoval filmové dějiny, ale je to poctivě odvedená práce s plejádou sebejistých herců a možností pokračovat dál. Dokončení série bych si z chutí dal. 7/10

 

10/ Jsem božská

Asi největší překvapení žebříčku, jelikož moc nemusím komedie, lépe řečeno hloupé komedie, kde hlavní prim hraje nějaká divná, nesympatická a vyloženě protivná slavná americká hvězdička, v tomto případě Amy Schummer, kterou jsem na její obranu snad nikdy neviděl, ale jen soudě dle plakátů, popřípadě traileru, jsem na film měl jistý názor ještě před zkouknutím. Filmový vesmír byl však protentokrát velice nevyzpytatelný (jak filmy občas umějí být) a s filmu jako je „Jsem božská" se překvapivě vyklubala jedna z nejpříjemnějších, nejupřímnějších a nejcitlivějších komedií posledních let. Za 1/ Amy Schumer se do toho hrozně hodí a sype to tam krásně, za 2/ má to sice debilní zápletku, ale chytře využitou, vypointovanou a ve finále nápaditou, za 3/ postavy nejsou jen anonymní blbci, ale opravdu postavy, která Vás zajímají a za 4/ má to styl, drajv a jede to po celou dobu poměrně na plný pecky. Jasně, nelze si představovat hit z ranku těch nejlepších komedií v žánru. Ale jako velice slušná a chytrá (!!! - to je nutné zdůraznit) komedie to cením a i když o desátou příčku soupeřilo víc filmů (zdravím Avengers), tak ve finále je mi sympatičtější tento menší kousek, který však má srdce a bavil mě po celou dobu. Avengers to poráží s odřenými uchy, animovaného Yetiho se zavřeným jedním okem a českého Důvěrného nepřítele (kino návštěva a dle mě (na to, že to kokotina trošku je) dost slušný česko-slovenský film) o prsa hlavní hrdinky. 7/10

 

Nevešlo se, ale zmínit musím:

 

Rudá volavka - skvělá Jennifer Lawrence v poměrně poklidném, ale zajímavém thrilleru o výcviku jedné mladé zabijačky. Užil jsem si to, i přes dlouhou stopáž, a doporučuju. 7/10

 

Avengers: Infinity War - je to mohutné a v první polovině dokonce napínavé a dechberoucí. Ale pořád je to Marvel, takže to v druhé půlce přejde na autopilota a až na závěr to vlastně nijak nepřekvapí a neposune to. Nejde to odstřelit, herci známý, režie slušně ukočírovaná, vtipy sem tam fajn, ale podruhý to vidět nemusím. Ale kdy jsem si pochvaloval nějaký barevný marvelácký film že? 7/10

 

Meg: Monstrum z hlubin - už si to příliš nepamatuju, ale jedno vím jistě. Turterlaub naložil s penězi chytře a ze začátku dokonce nabízí ambicióznější podívanou, než nakonec dostaneme. Ale je to velká zábava s jedním velkým přerostlým žralokem, která baví a nenudí. A jako letní odreagovačka nenajdete v minulém roce lepší film, respektive blockbuster. Jo a Statham tam září. 7/10

 

Upgrade - skvělé, malé scifi, které má výborné akční scény, přesvědčivé hlavní postavy a neotřelý nápad. Jo, takových filmů by mohlo být každý rok více. Není to srdcovka, ale poctivé scifi řemeslo rozhodně ano a ten konec je bravurní, to zase jo. 7/10

 

Důvěrný nepřítel - dost možná nejlepší český film minulého roku, který si dle mého usouzení tak velký hate nezasloužil. Jasně, nějaké dílčí scénaristické trhliny to má a není jich málo. Nelze ani pochybovat o tom, že je to relativně směšné, ale nelze tomu upřít skvělou vizuální stránku, audio Ondry Brzobohatého (konečně to zní poměrně světově) a tempo, které mě v kině poměrně strhlo. Slušný film. Překvapivě až moc. 7/10

 

Alfa - neskutečný audiovizuální pilíř, který jsem vzhledem k jménu režiséra očekával. Jak zmiňuje snad každá recenze, ať už profesionální či amatérská, co záběr, tak to poklad a skoro i tapeta na Vaše monitory. Hughes vizuální stránky v sobě nezapře, což ukázala i parádní Kniha přežití. Jo, je to fajn. 7/10

 

Po čem muži touží – zábavné, svěží a na české poměry slušný počin. V kině to uteklo jako voda a Rudolf Havlík se po Pohádkách pro Emu a po tomto snímku dostává na seznam českých autorů, kteří jsou brány jako jistoty. I to občas stačí. 7/10

 

Yeti: Ledové dobrodružství – další super kinonávštěva, která mě dost utekla, předvedla parádní animaci, zběsilé tempo a propracovaný svět Yeti/Yetiů. Animák, který nepřepisuje animované dějiny, ale zábavná jednohubka, která je stejně dobrá jak pro malé, tak pro větší. 7/10

 

Bohemin Rhapsody – poctivé řemeslo. Pod kůži se mi to úplně nedostalo, ale jako celek to drží a funguje. Ano, je to nadceněné, ale Quenny lidi milují, takže se to dá pochopit. Rami Malek v hlavní roli více než solidní, ostatní taky fajn. Poctivé, poctivé. 7/10  

 

A TO JE PRO ROK 2018 VŠE. AŤ JE ROK 2019, CO SE TÝČE FILMŮ, SUPER. PROSÍM, PROSÍM.

 

Za rok zdar.

Nejlepší filmy roku 2018