Recent reviews (149)
My Dress-Up Darling (2022) (series)
The eccentric cosplayer (with slightly unconventional character design) Marin, who has her heart (and camera shot) not in the palm of her hand but right in her cleavage, and submissive Gojo, who would rather sew than sleep, even if he’s sewing for extraterrestrials. I wouldn't have expected such a combination of characters and a fair amount of fan service from the pen of a female author, but on the other hand, the topic of cosplay is a welcome fresh introduction to this relatively young hobby. The anime, through the aforementioned perpetually smiling diva, is appealing in its liveliness and unassuming quality; indeed, through the wry, brooding, and good-natured Gojo we are introduced to the technicalities of textiles, which unfortunately I thought were way more interesting than he was. It's impossible not to feel Marin's undying passion for the cause through the screen, and even though she often overdoes it, you'll gladly forgive her for a thousand episodes, but her male counterpart (the entire 1st half of the series, in fact) was nothing but dead weight dragging everything down. I wouldn't be surprised if the respectable frequency of Marin's appearance in scantily clad fashions was the main attraction for many, especially kicked up a notch as it was by CloverWorks' excellent art design (I would have preferred the opposite; a certain bathroom scene by a minor character in particular was nasty FBI bait), but the mopey, overly slavish, same-clothes-wearing, dull-witted, anything-woman-shy Gojou-kun resolutely failed to bring me much in the way of enjoyment. For me, the main immersion, their relationship, kept tripping over the characters’ lack of compatibility and the harmony they needed from each other. I couldn't help it, even though it probably wasn't directly intended that way, I still couldn’t imagine how any healthy or respectful relationship could exist between the queen and her run-of-the-mill and unremarkable servant. These personal doubts of mine began were successfully dispelled by the breathless conclusion with a healthy dose of evolving romance, exploration of the unknown (again the sea, reminding me of the magical scene from Josee, the Tiger and the Fish) and, most importantly, a screen time allocation that rightly kicked the uninteresting side characters aside, leaving the spotlight only to our chosen ones. All it would take is 2-13 injections of a pick-me-up, acceptance of the outside world, a shelf of new t-shirts for our tailor, and we'd be someplace else in no time! And uh... a bit less of the fan service, but that would pit all the waifmakers against each other in the charts :-) My Dress-Up Darling definitely scores points in creativity, a dose of charm that is inconsistent but present, and its love of cosplay, but it doesn't ooze depth, focus, or anything significantly above the average for softer works. I'd have to tape the corners of my mouth to smile at this anime rather than just watching it normally, but I'll tack on a better 3 stars mostly thanks to the production values.
86 - Handler One (2022) (episode)
86 knows how to reward the viewer. Everything we deserved and wanted. More please...?
Love Like the Falling Petals (2022)
A relatively naive and slyly manipulative attempt at a tear-jerker that doesn't forge hot steel with an impeccable first half only to boil with water that has long since evaporated from the pot. The narrative doesn't waste time on Haruto and Misaki getting to know each other, and it quickly flips in an unpleasantly suspect manner through the first wild images, which will hardly overwhelm audiences saturated with Japanese cinema (or the uninitiated, most likely) with its inventiveness and use of metaphor/experience. Despite some noteworthy foreshadowing, which my romantic self didn't mind at all, I wished that this part could have been prolonged substantially (note: It's almost unbearably ironic that the relativity and evenness of the time sequences of the two halves is woefully out of balance with the rub of the film). After all, it wouldn't be the Japanese if they didn't pour not a dash but a full demijohn of emotion into it, and so I was sorry they didn't take a clear opportunity to maximize the happiness of the characters, and the audience on the receiving end, so that the subsequent dramatic impact would be all the more crushingly effective. The whole time you can see clear from the moon what the director was trying to accomplish, but in my opinion they missed the target by the distance of Pluto and made the second hour drag excruciatingly slowly for the filmmakers, the actors, and above all the audience. The hitherto passable script completely crumbles, the characters start acting downright unnaturally; I truly hate it when a simple and obvious solution is thrown away to create an artificial island of disaster. Ultimately, the relationship between the main characters is bitterly unrealistic, and the final showdown left me shrugging my shoulders. It's a great shame, because the potential was enormous and its skillful exploitation would certainly have left me emotionally destroyed. I have no complaints about the actors, cinematography, or music. The disappointment that’s filling me up inside won't let me go higher than a very shabby 3 stars.
Recent diary (6)
Ohlédnutí se za anime jarem 2018 a vyhlídky na léto 2018
Zazvonil konec a anime jara byl konec. Jara? Jo, venku je vedro jak na Sahaře a buďme upřímní: Zimu jsme moc nezažili, jaro skončilo někdy kolem dubna, takže použít tento název je minimálně podezřelé. Zažil ale anime svět jaro oproti rozumné zimě? Laťka byla vytyčena poměrně vysoko, zima totiž dodala hned několik mírně nadstandardních show a neměla se víceméně čím stydět. Předvídal jsem, že jaro nebude tak dobré a z mého přísnějšího hlediska si myslím, že se má slova bohužel naplnila.
Jaro se neneslo v žádném vyčnívajícím podtématem jako zima byla zaplavena roztomilými holčičkami. Výjimečně jsme nedostali zástupce žánru, který v poslední sezónách inspiruje pisatele light novel k produkci nadměrného materiálu pro zasněné otaku: Isekai. Upřímně řečeno? Jedině dobře. Isekai je totiž aktuálně prachsprostým nástrojem k tomu, aby si autoři mohli vymýšlet hala-bala hrdiny, kteří svedou cokoliv, čímž loví lolitky v takovém množství a obtížností jako ryby, když vypustíte rybník. Jistě, mít harém má určitě své výhody, ale je bolestivé sledovat, jak se onen hlavní hrdina s ním neumí vůbec popasovat a věčně zapomíná, že je mužského pohlaví. Mohli jsme si tudíž vybírat z vícero lepších či horších možností. Hned několik úspěšnějších seriálů pokračovalo v dalších sériích jako například Shokugeki no Souma: San No Sara, Hoozuki no Reitetsu 2nd season, po změně studia perverzní legenda High School DxD Hero, pokračování památného Steins;Gate anebo další série Tokijského ghůla. Romantici si zavzdychali u nikdy nezamilovaného Tada-kuna či otaku kancelářských krys z Wotakoi, akci zažili u pokračování My Hero Academia, alternativního spino-offu SAO Gun Gale Online anebo u Megalo Boxu, zasmáli se Hinamatsuri a uklidnili například u Rokuhoudou Yotsuiro Biyori. Studia šponují produkci více a více anime, nicméně to neznamená, že by jejich kvalita rostla stejnou úměrou, minimálně v očích západnějších diváků. Kdo jsou pro mě tedy vítězové a poražení aktuální sezóny?
Vítězové
3. Hinamatsuri (Hodnocení - Anime-Planet: 4.38/5, MyAnimeList: 8.38/10)
I když má Hinamtsuri k jakémukoliv klenotnictví anime historie daleko, počin je to každopádně povedený. Z anime je znát a cítit velmi vřelý vztah a respekt k postavám a slušnému lidskému chování, vyzdvyhujíc pozitivní činy a pojednávajíce na téma dospívání. Jelikož většinu hlavních hrdinů jsou mladší hrdinky, přičemž několik z nich nemá ani šajnu o tom, jak moderní lidský svět funguje, bylo melancholické a zároveň i vtipné sledovat eskapády pravě onych slečinek a jak se z těchto patálií poučí. Tato příjemná hřejivost provázela seriál ruku v ruce celou dobu a ne až moc vzdáleně připomnělo podobné perly jako Barakamon a Usagi Drop. U pocitového hlediska bych jej zařadil možná i na 2. místo, ale forma je též pro mě faktor a ta mírně pokulhávala. I 3. místo bych pro tento seriál na začátku sezony ale nečekal a počítal jako úspěch.
Proč na Hinamatsuri (ne)koukat?
+ Chcete se zasmát nad milými vtipy.
+ Chcete sem tam být i dojatí.
+ Máte rádi SoL, chcete relaxovat a vést se na uvolněné, příjemné vlně, užívat si povedených postav.
- Nemáte rádi SoL.
- Absence uceleného příběhu.
- Štěpení příbehů mezi až možná příliš mnoha charakterů, epizodovost, minimum akce či napětí.
2. Otaku ni koi wa muzukašii (Hodnocení - Anime-planet: 4.38/5, MyAnimeList: 8.09/10)
Když mě po prvním dílu lidé lákali, abych si toto dospěle romantické anime nenechal ujít, slepě jsem tyto hlasy ignoroval a měl stále vsazeno na Tada-kuna. Jak jsem se mýlil: Tada-kun vyhořel a A-1 pro jednou se hecli a přinesli poměrně originální počin o tom, jak závislí otakuové hledají lásku. Ejhle, ono to vůbec nebylo špatné! Líbila se mi kvanta narážek na výstřednost života těchto lidí a o tom, jak takový vztah může být legračně komplikovaný i přes společné zájmy. Ona totiž praktičnost těchto lidí v některých odvětvích trochu pokulhává a v lásce? Jo, to je teprve španělská vesnice. Bylo to nicméně všechno krásně dospělé, uvedomnělé, nepřehánějící a nekroužící kolem horké kaše, k tomu mimo školní prostředí. Neberte to! Moc fajne.
Proč na Wotakoi (ne)koukat?
+ Zajímá mě dospělá romance otaku nadšenců.
+ Hry, cosplaye, anime, manga a nic jiného.
+ Absence ecchi, výborný sekundující pár, slušný vtip.
- Na romanci nemnoho emocí.
- Nerozmanitost životních stylů postav.
- Žádný závěr, nezapamátováníhodný moment.
1. Megalo Box (Hodnocení - Anime-Planet: 4.43/5, MyAnimeList: 8.25/10)
Stačil jsem to doshlédnout až teď, vše na jednou, a jednoduše toto bylo anime sezóny pro mě bez debat. Co musím vypíchnout opět je konzistence, kdy jsem nenašel vyložene slabý díl a eskalace k skvělému závěru, který člověka musí nechat uspokojeného, bylo provedeno bez chyby. Výborně dávkované napětí, skvělý OST, milá retro animace a když se ocitnete v situaci, že je vám jedno, jeslti vyhraje hlavní hrdina nebo jeho úhlavní nepřítel, není nad čím polemizovat. K tomuto dílu se ještě rozepíšu :-)
Proč na Megalo Box (ne)koukat?
+ Výborná akce a napětí
+ Skvělé charaktery, žádní otřepaní shounen 2Dčka
+ Nášupový hip hop OST, retro animace
- Dokážu si představit ještě lepší závěr
Je nutné zmínit i sequely, které se povedly: My Hero Academia 3 dle všeho válí jako nikdy a druhá část třetí části (zní to jak dobrý hlavolam) Sómového kuchtění dospívá k velkému rozuzlení soubojem mezi svobodném a kontrolovaném vaření ve velkém stylu.
Poražení
Opět nebudu se rozepisovat o anime, u kterých se čekalo, že propadnou a tudíž mizerným výsledkem nepřekvapila (Devils' Line, Caligula, Dances with Dragons, Magical Girl Site), ale o anime, které dopadly oproti očekávání znatelně hůře.
Dragon Pilot: Hisone & Masotan - Bones jsou většinou záruky kvality a první díly tomu i napovídaly, že by se mohlo jednat o docela originální koncept. Jenže to by to nesměla být autorka uplakané Anohany, aby se zde nerozjelo melodrama obřích rozměrů s postavami, které za nic nestály. Mizerní drakové a zvláštní narážky na sociální spravedlnost žen.
High School DxD Hero: Jistě, změna studia vzbuzovala obavy a když jsme byly svědky prvních trailerů, fanoušci byly dozajista zděšení. Tohle je Rias? Ano, rozpočet evidentně byl osekán jako čerstvý green na golfovém hřišti a graficky to bylo nuzné, že bylo příjemnější se spíš nedívat. Příběh nestál též za nic.
Piano no Mori: Hudební anime většinou minimálně podrží hudba, což posloužilo i zde, navíc měl seriál dobrý podklad v původním milém filmu. Jenže to bylo tak vše. Těžkopádná grafická stránka s velmi jednoduchými rysy vůbec nezaujala, postavy jsou silně nesympatické a příběh nedodává emoce, které bychom očekávaly.
Léto 2018
Jak jsem viděl jako tragicky, léto je pro mě nejspíš čiré utrpení (to už podzim snad nemůže překonat). Já zde holt nemám moc velký výběr a jak jsem pes náročný a anime divák ne moc zkušený, nedokážu se kouknout na dobrý sequel a vidět optimisticky. Proto jsem se s kamarády na Anime-Planet dohodl, že si dám pořádnou rundu masochismu a shlédnu hned 5 evidentních propadáků. Nazvěme to prosím něco jako "otužování". Zkusím se nezbláznit a pokud se tak stane, tak budu doufat v pouze dočasný následky. Pokud bych ale měl něco doporučit, tak to budou tyto tituly:
Shingeki no Kyojin Season 3 - Sledovat poslední díla z produkce studia WIT jsou pastva pro oči, ať už to byla Ancient Magus' Bride anebo After the Rain a příběhove se to i packalů jako oni lepší. Zde to mají "jednodušší", značka je to zavedená a materiál je víc než kvalitní. I když nás podle mangy nečeká taková řežba, dozajista bude o zábavu, napětí, krve a překvapení postaráno.
Banana Fish - Nedá se studiu MAPPA sebrat snaha, jen kdyby dokázaly věci dotáhnout do zdárného konce. Na to budou mít novou příležitost u teplejší gangsterky, která nezačala vůbec špatně. Má to v sobě 80tkový feel a akce je správně přehnaná. Nebojím se o design na začátku, bojím se ale o příběh a kolabující vzhled k závěru, protože upřímně, pkažený závěr dokáže strhnout víc bodů, než by si anime často zasloužilo.
Grand Blue - Lidé se těší, že tato letní taškařice bude povedená legrácka. Jenže studio Zero-G zatím vůbec nic nepředvedlo a když seznáte, že nejlépe hodnocené anime od nich je Tsugumomo, tak už stačí jen sprásknout ruce a modlit se. Upřímně, nejsem moc dobrý věřící, ale co kdyby..?
Overlord 3 - Nesleduji, ale co jsem doposavaď slyšel, není to nejhorší anime a tudíž nevěřím, že by 3. série měla kvalitativně vybočovat směrem dolů.
To je ode mě z tohoto shrnutí vše a jdu si obrnit zadek na tuto sezónu, protože to bude velmi drsná jízda. Snad se vám bude letní sezóna zamlouvat více než mě a třeba přinese nečekaná překvapení :-)
