VenDulin85

Letošní (pro nás otrlé již čtvrtý) ročník filmové noci pod hvězdami, byl ve znamení čajových lístků, becherovky a vrstvícího se oblečení.   ///varování - v celém textu se nenachází ani jedna zmínka o jednorožci.///

Opět jsme do Turnova vyrazili již ve středu, složení výpravy je zcela tajné (ale obsahovalo správný poměr zvěře, cizokrajných osob a knihovníků, takže jsme neporušili žádnou vyhlášku EU v tomto směru). Ve středu jsme se kvůli počasí věnovali výhradně čajování a ve čtvrtek jsme se vypravili objevovat krásy blízkého Hruboskalska, které je vskutku malebné a fotitelné z každého úhlu.

V pátek jsme opět čajili, protože se venku střídalo mrholení s deštěm a odpoledne vyrazili do města, nejdříve za jídlem, posléze na místo činu, do letního kina! :-)
Zde se naše skupina rozrostla o pár dalších recidivistů a společně jsme se usadili na našem oblíbeném místě.

Co říci k filmům? Krom Suicide Squad to byla velmi slušná palba na různé části mého těla, nejčastější místo zásahu- bránice :-). Vynechali jsme pouze v první noci Grimsby brothers z čistě strategických důvodů. Protože jsem ale na ten genitálně fekální humor byla zvědavá (co k tomu říci, v roce 2010 na čsfd přišla čistá a nezkažená duše, nicméně máme rok 2016...;-), tak jsem jej posléze zkoukla a i v letním kině by potěšil. Za mě nejvíc podařený Star Trek a pak Správní chlapi... a Deadpool... a kdo by mohl vynechat Kapitána Ameriku, že jo :-).

 

Prý jsme si předchozí ročníky stěžovali na přílišné vedro, a tak nám pořadatelé zajistili chládek... prosím příští rok opět o teplo :-)), protože v sobotní noc byla zima i těm největším zvířatům z nás.

Horká becherovka pomohla vždy jen na půlku jednoho filmu, tak si spočítejte... kolik bychom toho museli vypít, já dala dvě. Navíc jsme si tím pádem málem rozkmotřili čepovacího mistra Harapese, jelikož pít pivo v takové zimě se prostě nedalo. Tímto bych mu chtěla poděkovat za pochopení :-).
A samozřejmě děkuji všem organizátorům pod taktovkou Adama 'strifera', měli jste to připravené opět moc hezky a my jsme za to vděční.

Děkuji všem, že jsem se s nimi mohla vidět, čajovat a poslouchat zajímavé ne-online diskuze :-)

 

Hrubá skála jest místo nádherné a fotogenické snad každým přístrojem (krom plynového vařiče ;-). Lesy, skalky, skály, prapodivné útvary a na konci cesty- zámek. Ten sice nemá takovou atmosféru jako jeho okolí, ale hlavně, že se v jeho útrobách ukrývá restaurace, která nás potěšila.