adam9

Mám za sebou úžasné, deset sérií trvající, dobrodružství s Doktorem, které jsem stihnul projet za necelý půlrok. Je tak čas na mou obsáhlejší osobní rekapitulaci nejen jednotlivých regenerací, ale i jejich společníků a výběru nejlepších epizod.

 

Seriál si mě získal neuvěřitelným způsobem. Pravé „binge watch“ v tom nejlepším slova smyslu. Začal jsem jedenáctkou – Mattem Smithem a víceméně už hned po jeho první sérii (celkově páté) jsem věděl, že lepšího Doktora nenajdu. Bow ties jsou prostě cool a hotovo!

 

Smith byl první, a proto měl jednoznačnou výhodu. Udělal jsem si obraz Doktora zejména podle něj a ostatní to potom měli přirozeně těžší. Je to stejné jako u Bonda. Tam byl mým prvním zase Pierce Brosnan, a i když Roger Moore byl skvělý, tak ani on nedokázal v mém srdci Brosnana předčít (jaká škoda že měl tak špatné scénáře…).

 

Každopádně jedenáctý Doktor mi byl svou osobností nejblíž. Raggedy man. Mad man with a box. Blázen, jenž si své heslo „Geronimo“ užíval ještě víc než „desítka“ David Tennant své „Allons-y“. Možná, že Tennant toho nabídl z pohledu emocionální palety krapet více, ale mé srdce mi ukradl Smith.

 

Tennant byl skvělý, ale je prostě druhý. Co se týká „devítky“ Christophera Ecclestona a „jedenáctky“ Petera Capaldiho, tak se mi to těžko hodnotí. Ke Capaldimu jsem dlouho hledal cestu, ale nakonec jsem si ji našel. Eccleston byl quite „fantastic“, ale bohužel jeho omezený čas v podobě jedné pouhé sezony ho v mém žebříčku odsouvá spíše za Capaldiho na bramborovou příčku.

 

Společníci

 

Zde nemám absolutního vítěze. To prostě nejde. Na první dobrou bych řekl Amy Pond (má slabost pro zrzky nezná mezí… :D), nicméně její divokost v některých konkrétních situacích byla až moc přes čáru (zejména vůči Rorymu – tomu pravému gentlemanovi a nikdy pořádně nedoceněnému hrdinovi). Podobně jako u Capaldiho, jsem si dlouho zvykal i na Claru Oswald. Až v jejich posledních epizodách mi došlo, jak jsem si ji oblíbil.

 

Z éry Tennanta je nejslabším článkem Martha Jones. Prostě postrádala charisma, kterým oplývali svým způsobem skoro všichni ostatní. Zato Rose Tyler…wow. Obyčejně neobyčejná holka z ještě obyčejnějšího rodinného respektive společenského prostředí a přesto tak multidimenzionální postava a vyjma vždy perfektně laškující River Song i ta pravá Doktorova láska.

 

Donna Noble. Neskutečná! Její komandování bylo neuvěřitelně zábavné. „Oi!“ O to víc pak bylo zdrcující její rozloučení, ale to ostatně bylo u všech. Strašný sympaťák byl samozřejmě i její děda Wilfred.

 

Co se týká posledních společníků Bill a Nardola, tak tam to cítím podobně jako u Marthy. Věřím však, že kdyby Bill v seriálu vydržela déle, našel bych si k ní cestu podobně jako u Clary. Rozhodně měla své momenty.

 

Z vedlejšáků ještě třeba zmínit kapitána Jacka Harknesse – nesmrtelný frajer s dobrým srdcem, jehož nesmíte odsoudit na první dojem. Mickey byl… prostě Mickey :D Nejzajímavější na něm byla jeho postupná celková proměna. Typický příklad člověka, který dlouho hledá ve světě své místo, a když ho najde, stojí to za to.

 

Epizody

 

Desátý Doktor: Doomsday, Blink, Last of the Time Lords, The Girl in the Fireplace, The Fires of Pompeii

 

Jedenáctý Doktor: The Eleventh Hour, Vincent and the Doctor, The Pandorica Opens, The Big Bang, The Girl Who Waited, The Doctor, the Widow and the Wardrobe (především za poslední scénu), The Power of Three, The Angels Take Manhattan, The Day of the Doctor

 

Dvanáctý Doktor: Face the Raven, Heaven Sent, The Husbands of River Song, The Return of Doctor Mysterio