fragre

Úmrtí Pierre Brice bylo sice v našich médiích zastíněno smrtí Ludvíka Vaculíka, ale i tak se pár nekrologů objevilo a častým námětem v komentářích bylo takové žalné povzdechnutí, že umřel Vinnetou. To je samozřejmě nesmysl, Vinnetou se tento rok dožívá pěkného věku 140 let a nezdá se, že by se chystal zemřít. Dokud bude jediný čtenář páně Mayových příběhů z Divokého Západu a jediný divák jeho značně přibližných filmových adaptací, bude Vinnetou žít. Zemřel "jen" jeho lidský představitel, což se při jeho věku dalo čekat. Slza už mi za něj neukápne, neb jsem jej hořce oplakal již ve svých šesti čí sedmi letech, kdy jsem na cestě domů z letního kina po promítání Posledního výstřelu pro slzy na cestu neviděl (a můj otec, který mne za ruku vlekl se za mne styděl a neustále mi opakoval: "Nebreč, to byl jen film".).  Pierre Brice si prý stěžoval, že jej role Vinnetoua herecky zničila. Je-li to pravda, je to od něj černý nevděk. Nehledě na to, že jej ta role do smrti slušně živila, také jej proslavila, byť ani nevím, zda ta sláva pronikla na Západě za hranice Německa a zda na Východě za Čiernou nad Tisou a na jih za Petržalku. Troufám si tvrdit, že nebýt této role, skončil by jen jako jeden z mnoha zapomenutých herců vedlejších rolí, protože jeho herecký talent byl nevelký. Byl to typ, který se do role Vinnetoua skvěle hodil, ale pan herec to nebyl. Takhle měl neuvěřizené štěstí, že se objevil v romantických (a mírně naivních) filmech, které v těch šedesátých letech byly ještě snesitelné a trefily se do ducha doby (a u nás měly dráždivou příchuť zakázaného Západu), ale o pár let později by byly směšné (jak ukazují i ty pozdější pokusy o resusticaci fenoménu filmových Mayovek). Takže zemřel Pierre Brice, Vinnetou stále žije. Howgh!