terunka003

Konečně! Zkouškové období mám za sebou a dnes jsem si mohla vychutnat zaslouženou odměnu. Tu jsem si sama sobě určila v podobě snímku Never let me go (http://www.csfd.cz/film/255017-never-let-me-go/). Na tento film jsem se těšila hned ze dvou důvodů – zajímalo mě, jak by se dala zfilmovat knižní předloha, a také kvůli jedné z představitelek Carey Mulligan, (http://www.csfd.cz/tvurce/54073-carey-mulligan/) která se stala mojí nejvíce obdivovanou herečkou (a to nejen kvůli tomu, že jsem se před půl rokem nechala ostříhat nakrátko, když jsem viděla jak moc jí to slušelo na předávání cen BAFTA).

Knížku “Neopouštěj mě“ od autora Kazuo Ishiguro jsem četla zhruba před dvěma měsíci a několikrát se k ní v myšlenkách vracím. Děj je celkem jednoduchý. Jedná se o sci-fi ze 60. let 20. století, kdy jsou v Británii instituce, třeba jako Hailsham, kde se vychovávají v izolaci od okolního světa děti, z kterých se stanou dárci orgánů. Jsou vychováváni tak, že netuší, jak má vlastně vypadat normální svět, protože oni jsou předurčeni k dárcovství. V 18-ti letech jsou ubytováni ve vesničkách, kde žijí s ostatními dárci pod jednou střechou a čekají, kdy jim přijde předvolání. Jediné co řeší, jsou vztahy, lásky, sex, a hrají si na svět „tam venku“. Když jsou zamilovaní, věří o povídačku o odkladu zamilovaným párům.

Filmové zpracování mě překvapilo. Představitelé dospělých i dětských rolí dali charakterům svých postav chladné emoce, žádné úsměvy, slzy a překvapené obličeje. Přesně tak, jako to bylo v knižní předloze. Vše se odehrává v celkem hezké anglické krajině, kde neustále fouká vítr a kde nikdy není takové teplo, aby se mohli procházet venku bez kabátů. To celé doladí hudba a kamera, zaměřená na detaily. Celý film tak plyne pozvolna, bez větší akce, hluchých míst. A to je děsivé. To, že je to reálné sci-fi z reálné doby.

Myslím, že jsem si odměnu vybrala parádní. Sice to není snímek moc pozitivní, ale kulturně jsem uspokojená.