Tom10000

   Bohužel, i přes nadějnou představu scénáristů převést polovinu děje do roku 1590, kde se pokouší mladá čarodějnice Diana najít způsob, kterak se naučit ovládat svoji divokou magii, a kde se upír Matthew znova oritentuje ve svých vybledlých vzpomínkách, nevyšla, jak měla. Některé charaktery překvapily, samozřejmě. Matthewův otec, ač se objevivší až v pátém díle, se jeví jako skutečně mazaný záporák. Dokázal s jejich vztahem pořádně zamávat, a navíc využil jedinečné šance navždy odstranit blonďatou čarodějku z života jeho syna.

   Její pomocnice, stará žena s bílými vlasy, jež jí částečně pomohla přijít na kloub magické síle, ale nikoli na její podstatu (určila pouze její místo mezi svým druhem, tedy tkadlenské) však příliš nezazářila, objevila se na chvíli, a silně pochybuji, jestli ji kdy ještě vůbec uvidíme. A v podstatě ani nikdo ostatní, snad vyjma jednotek vedlejších poostav, s nimiž však nikdo oslnit nedokáže, nic nepředvedl. Hlavní lákavá postava, Satu, vymiela ze scény, podobně jako Matthewova bývalá láska, zemřevší Dianinou rukou.

   Počet nadějných talentů klesl na tři kusy, či spíše jen dva, rozdělené mezi trojici postav. Dočkáme - li se Čech, může se nám dostat pohledu na Prahu, čímž nahradíme kulisy Phillipova hradu, věčné hdky, zdali se oba dva hrdinové spolu konečně vyspí, a podobně. Ne, nevadí mi jejich neshody, právě naopak. Vidět chhyby na jejich vztahu je důležité. Přeci jen, věčnost spolu rozhodně netráví, jak tvrdí, navíc se nacházíme v situaci, kdy na Matthewa tlačí jeho životní strach, a ke všemu si musí Diana nutně projít zkouškou síly, aby znovu málem nepropadla magickému zakletí jako v případě Satu.

   Přeci jen, Matthew není vždy po jejím boku, zvláště, když na něj, a on na ni, zakřičí, a z uraženosti před sebou zavřou dveře, jako kdyby k sobě nikdy nic nepocítili. Starý upír v sobě již nemůže držet tajemství Běsu. Pokud se bojí, že ho kvůli němu Diana opustí, asi skutečně, jak tvrdil Phillip, jejich vzájemnému poutu nechce dát vše. Čím více jí bude tajit skutečností, tím více se mu vzdálí. Tím více se z něj stane Temný syn svého otce, a z ní krutá zlá oběť lákavé, ale až příliš silné magie (...).

   Závěrem: děj se posouvá skokově a pomalu zároveň. Tedy dvěma zpsoby, jež se sice dají jednotlivě použít, ale společně tvoří ne příliš zdařilou, velmi riskantní kombinaci pro celý seriál jako takový. Nechat uplynout tři měsíce cesty, a následně se zmínit o dvanácti hodinách jako o dlouhé chvíli mi připadá až příliš nešťastné rozhodnutí. Scénátristům chybí opravdu dobrý nápad, či čerpají z té části knižní přelohy, jež více zkrátka nenabízí (...). Matthew se zmítá mezi neschopností vymáčknout ze sebe něco lepšího, Diana se chvílemi drží zpátky, a poté v nevhodný okamžik prudce vystřelí.

   Jedině Phillip jednal správně. Jedině on jest nyní tahounem seriálu. Ale nevydrží věčně. Seriál není o něm. A když ho znovu opustí, Bůh ví, jak moc klesne dějová síla tohoto dost pokulhávajícího díla. Matthew a Diana na cestě za Phillipem, již čekající nebezpečí, viz. foto (vlastní tvorba)...