Adramelech

Již delší čas si vedu snový deník. Občas se mi zdají neexistující filmy. Jeden takový záznam zde na ukázku zveřejňuji.

 

Sen o elektřině a elementálech

 

(v noci z 18. na 19. dubna 2019)

 

     Sen měl formu filmového příběhu. Většinu děje, který se odehrával v alternativní minulosti, jsem zapomněl. Shrnuji aspoň hlavní ideje.

 

     K objevu elektřiny došlo už ve středověku. Elektrická energie se zatím používá výhradně ke svícení. Při hradech a tvrzích se staví malé vodní nebo větrné elektrárničky, které vyrábějí proud pro obloukové lampy. Prostý lid se o tuto panskou extravaganci nijak zvlášť nezajímá. Moci svítit jenom tehdy, když vítr otáčí nějakou vrtulkou, je přece hloupost, když louč nebo olejovou lampičku či člověk může zapálit pokaždé, když v noci potřebuje v baráku světlo. Stavět tepelné elektrárny s parními turbínami nikomu nepřišlo na mysl, protože princip parního stroje není znám. Každopádně však lidé vykročili na cestu technického rozvoje, který asi půjde rychle kupředu, protože jej církevní autority nezakazují a vrchnost jej dokonce podporuje.

     Vynálezce si je vědom nedostatků obloukové lampy a vymýšlí žárovku. Všimnul si, že spirála z kovového drátu se může rozžhavit natolik, že až svítí. Jenomže jak to zařídit, aby neshořela? Co takhle umístit ji do skleněné baňky, z níž by se odčerpal živel vzduchu? Skláři mu podle jeho náčrtu zhotovili několik vodních vývěv, které uspokojivě fungují, ale z jakého kovu udělat ten drátek, aby to pořádně svítilo a mělo to nějakou rozumnou životnost? Těžká věc, když o existenci wolframu se zatím neví. Vynálezce se rozhodne invokovat gnómy, kteří se, jak známo, vyznají v kovech, aby mu poradili, jak tento technický problém vyřešit. Vůbec netuší, že tím píchne do vosího hnízda.

     V přírodě žije množství živlových duchů, po lidských osadách i za jejich humny se potlouká celá řada strašidel a jiných jemnohmotných bytostí. Všechny tyto entity sledují lidské pokusy s elektřinou s obavami, neboť tuší, že technika by se v budoucnu mohla člověku vymknout z rukou, což by kromě lidí odskákali i oni. Je proto v jejich zájmu tomuto vývojovému trendu zabránit. Gnómové vodí vynálezce za nos a radí mu, aby místo kovové spirály použil zuhelnatělé bambusové vlákno a baňku naplnil dusíkem, ale nejsou schopni nebo ochotni mu vysvětlit, co to je bambus nebo dusík a kde se to dá sehnat. Vynálezce zapřísahá duchy, aby nemluvili v hádankách. Posléze podplatí gnómy sladkým vínem a oni mu ukážou ložisko rudy, z níž však hutníci nedokážou vytavit žádný kov. Gnómové připouštějí, že zpracování wolframové rudy je poněkud složitější.

     Jedna víla se materializuje, aby jej svými půvaby odvedla od nežádoucího a světu neprospěšného bádání. Dramatický příběh se rozvíjí a vstupuje do něj i lidská žena. Odhalí gnómové vynálezci tajemství zpracování wolframové rudy? Prosadí krásná svůdkyně, aby se lidé přiklonili k ekonomice s nulovým růstem? Jak dopadne soupeření obou žen o přízeň geniálního muže?

     Bohužel si nevzpomínám, jak to skončilo, ale byl to fakt parádní film.