MaedhRos

"Oblíbené (nejen) filmové postavy"

Švindluju, jelikož Král patří mezi moje stálice. Nicméně jsem nedávno absolvovala reprízu Yu Haova filmu a tahle volná variace na Gongmina mě dostala zas. Pominu-li fakt, že je zde zastoupeno hned několik mých fetišů (kromě jiných etnická příslušnost, sexuální orientace, dlouhé vlasy a prominentní nos), Ssangwhajeom je naprosto "King-driven". Král je nádherně plastická, vyhrocená a vykontrastovaná postava - taková charakterová analogie caravaggiovského šerosvitu. (Navíc zahraná krásným chlapem, který dovede přesvědčit o tom, že na jeho bedra dolehla všechna tíha a osamělost světa...;-)) 

Film: Ssanghwajeom

Představitel: Ju Jin-mo

"Where'd you go today, Torry?"

But Torry didn't have to tell him. He knew. Over a fall-burdened hill, leaving a pad-pattern in the brilliantly

piled leaves, down to where the kids ran shouting on bikes and roller skates and wagons at Barstow's Park, that's

where Torry ran, barking out his canine delight. And down into the town where rain had fallen dark, earlier; and

mud furrowed under far wheels, down between the feet of weekend hoppers. That's where Torry went.

"And wherever Torry went, then Martin could go; because Torry would always tell him by the touch, feel,

consistency, the wet, dry or crispness of his coat. And, lying there holding Torry, Martin would send his mind out

to retrace each step of Tony's way through fields, over the shallow glitter of the ravine creek, darting across the

marbled spread of the graveyard, into the wood, over the meadows; where all the wild, laughing autumn sports

went on, Martin could go now through his emissary."

Už devátej.

...protože tohle je okouzlující:

http://images.4channel.org/f/src/589217_scale_of_universe_enhanced.swf

Tak šťastnej a veselej... Gung hei fat choi!

Deníčkový archiv sekce "Oblíbené (nejen) filmové postavy" na mém profilu.

Han Xin: (veda Zhongli Meie za ruku, uklání se Xiaovi He) Han Xin a jeho dávný přítel Zhongli Mei se klanějí ctihodnému panu Xiaovi.

Xiao He: Chopte se generála Zhongli Meie!

Han Xin: Počkat!

Xiao He: Han Xine! Snad se doopravdy nechceš bouřit?

Han Xin: Vaše excelence, jen hostím starého přítele, tak nač tolik zbytečného vzruchu?

Xiao He: Ale tvůj host, Han Xine, je hledaný rebel! Budeš-li se protivit vůli císaře a na svém panství ukrývat zrádce, dle zákonů velké říše Han přijdeš o statky i o hlavu, tvůj rod bude vymýcen do třetího pokolení!

Zhongli Mei: (po krátké chvilce rozmýšlení) Excelence! Generál Han Xin zde jen proto trpí Zhongli Meie, aby mohl jeho hlavu osobně doručit císaři!

Han Xin: (evidentně zaskočen, protože nic takového samozřejmě nikdy neplánoval) Příteli!

Zhongli Mei: Moje otčina je ztracena a není domova, kam bych se vrátil. Avšak díky vaší ušlechtilosti a dobrotě, generále, mohu se těšit vzpomínkou na dva drahocenné týdny, kdy mě netížila jediná starost a na srdce nepadl jediný stín. Jak bych mohl dopustit, abyste kvůli mně dával tolik všanc! To nejmenší, co mohu udělat, je splatit vlastní hlavou svůj dluh vůči vám, drahý příteli, a udělám to rád.

(Probije se skrze stráže ke stojanu se zbraněmi a popadne meč.)

Opatrujte se, generále!

(Otočka, otočka, otočka, šlic a šlus.)

Han Xin pláče, bije se v prsa a okázale truchlí, Xiao He uznale a soustrastně pokyvuje, publikum slzí a staříci v prvních řadách křičí „Bravo!“. Pekingská opera je úžasná věc a mně se strašlivě stýská po Yifu Theatre.

Historická opera Cheng Bai Xiao He

Představitel: Fu Xiru

Deníčkový archiv sekce "Oblíbené (nejen) filmové postavy" na mém profilu.

Xu Baijiu
Nejen, že je zosobněním většiny důležitých otazníků, jež Chanův film řeší, a de facto nositelem meditativní roviny celého příběhu, nejen že je to tak trošku legista a poněkud magor, nejen že ten jeho sichuanský přízvuk je opravdu okouzlující - jako by tohle všechno samo o sobě nestačilo, on ho ještě ke všemu hraje Kaneshiro. Vyšetřovatel Xu je zkrátka celý naprosto k sežrání. 

Film: Wu Xia (dir. Peter Chan)

Představitel: Takeshi Kaneshiro

...aneb pořadným mužským sluší pořádné dudy! 

(Odškrtnuta další splněná položka na seznamu interpetů, které prostě musím vidět live, než umřu..:-])

Mujeogja ve spárech automatického překladače s pozoruhodně vyvinutým smyslem pro nonsens...:-)

(DVD zakoupeno v jedné prodejně na Guangling Yi Lu - 4 RMB za placku...:-))

Že oficiáně nevyšel soundtrack k Sauně považuji za velice smutné. Stejně jako považuji za velice smutné, že neexistuje ani oficiální soundtrack k A Frozen Flower, protože zejména za čistou, plnou verzi Ssanghwajeom v tomhle aranžmá a v Juově podání bych snad i...platila. 

Naštěstí, narozdíl od Ssanghwajeom, které se čisté a bez ruchů celé prostě típnout nedá, to úžasné pochmurné pianko ze závěrečných titulků k Sauně se típnout dá... A nějaká dobrá duše to konečně udělala. A pak to hodila na web.

(Dvě ukázky ze soundtracku by měly být k nalezení i na oficiální sajtě skladatele...)

V současné době (CCP slaví devadesátiny) i milovnici hardcore propagandy, jako jsem já, tu a tam napadne, že co je moc, to je moc. Kdykoli zapnu televizi, jsou v ní lidé s rudými hvězdami na čele, kteří pořád říkají "předseda Mao" a kdykoli řeknou "předseda Mao", jejich hlas se rozechvěje hloubkou a intenzitou jejich až nábožného zanícení - a jejich oči se rozzáří zrcadlením oněch světlejších zítřků, jimž s velkým kormidelníkem v čele kráčejí vstříc. Pokud nejsou v televizi oni, je tam sám předseda Mao, a vždycky se tváří blahosklonně otcovsky, ať už káže zástupům, anebo vaří se soudruhy polívku pro soudruhy.

Liu Ye se doufám otcovsky tvářit nebude. Kéž by Jian Dang Wei Ye bylo méně televizní a zdlouhavé, než Jian Guo Da Ye - ale vzhledem k tomu, že to páchají titíž režiséři, tentokrát se odmítám těšit - byť jsem v nemalém pokušení zaběhnout na to do kina, už jen kvůli tomu, že by mě ohromně zajímaly reakce (a složení) publika.

Dnes jsme v hodině čínštiny nějak odběhli od tématu a dostali se přes pekingskou operu až k Maovým ženským, kulturní revoluci a k tomu, jak dějiny píšou vítězové. My holky (rátaje v to paní učitelku) jsme se shodly na tom, že nejhezčí ze slavných soudruhů byl Zhou Enlai. S názorem, že kolem dvacítky byl Mao taky docela, hezký, jsem byla poněkud osamocena. (Ale o tom, že později to stálo dost za prd, panovala všeobecná shoda.)

...Ještě že semestr končí. Pár dalších podobných debat (tahle nebyla první) a pro pajčelku by si nejspíš přišli policajti.

Pátek: Glory Days!

Ding Wu za ta léta poztrácel těch pár nejvyšších not ze svého někdejšího rozsahu, ale pořád dovede zaječet jako banshee. Asi ho miluju.
Zpívala jsem Internacionálu. Myslím, že poprvé.
Budu si muset poshánět alba od Hei Bao. Hei Bao byli boží.
Naproti tomu, Beyond nějakou dobu nechci ani slyšet.

Sobota: V Bali Bistru na skvělém indonéském jídle. V KTV čtyři hodiny převážně čínského popu, kostek a chlastu. Zpívala jsem Lady GaGa. Doufám, že naposled.
Ve Windows Baru mají troječku Tsingtaa za 20 kuaiů a hrají zbytečně moc R'n'B. Už tam nepolezu.
Do postele jsem se dohrabala v pět ráno.

Neděle: Bolí mě hlava, v krku - a potřebuju kafe. Plán na zbytek dneška - nohy na stůl, hadr na hlavu a psaní domácích úkolů.