Diary (129)
TOP 5 napříč časem - 2012
1) Lincoln
2) Atlas mraků
3) Hon
5) Skyfall
Nutno doplnit: Bídníci; Frankenweenie; Bahno z Mississippi
TOP 5 napříč časem - 2013
TOP 5 napříč časem - 2014
TOP 5 napříč časem - 2015
TOP 5 napříč časem - 2016
Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury aneb Film po "Kokešovsku"
Můj první den v kůži Brňáka na specializovaném filmovém oboru proběhl přímo náramně - ráno promítání maďarské klasiky v univerzitním kině, večer seznamovací párty a strastiplný návrat na byt ukrutně velkou oklikou, za nezbytné výpomoci bližního alkoholika - taxíku. Ale především, dr. Radomír Kokeš alias Douglas, jehož úvodní přednášku z předmětu Úvod do studia formy a stylu okamžitě pasuji na těch nejskvělejších a nejpodnětnějších devadesát minut, jaké jsem kdy v libovolném školním zařízení prožil. Jestli si někdo tady na CSFD myslíte, že si cumlá z prstu arogantně intelektuální žvásty, tak se proberte - ten člověk miluje film asi opravdu víc než kdokoli jiný, rozumí mu jako nikdo jiný v našich krajích a umí vysvětlit svou látku tak zábavným způsobem, že člověk jen žasne. Sice to s ním bude asi tvrdá dřina, ale bude mě to bezpochyby dost bavit :))
Something big is coming..
Trailer na očekávaný biják Kong: Skull Island je venku a já mohu říci, že jsem si při jeho opakovaném přehrávání opakovaně cvrnknul do trenek nadšením a nefalšovanou fanouškovskou extází. Takhle intenzivní, nadupaný, atmosférický a audiovizuálně zkrátka a dobře dech beroucí upoutávku jsme tu snad ještě neměli a vypadá to vypadá, že by se mi konečně mohl splnit dětský sen o opravdu monstrózně monstrózním dobrodružném fantasy hororu. A navíc to obsazení! Datum premiéry už mám tučně zapsáno na čele, zase se mám na co těšit :D
Šílená kinematografie :))
Mad Max: Fury Road - masově propíraný snímek, který se stal ve světě audiovizuální kultury, a možná nejen v něm, okamžitým pojmem. A jak bývá u podobně osobitých nekonvenčních úletů zvykem, vedle superlativ, nadšených amatérských i profesionálních recenzí nebo samotných technických Oskarů sbírá tahle zběsilá filmařsko-futuristická vize i ohlasy čistě negativní, zesměšňující dějovou plytkost, nekonzistentní tématický rámec orientovaný výhradně na moderní dech beroucí efekty, nulovou výpovědní hodnotu na úkor vizuální onanie nebo utopení Toma Hardyho v nesmyslném fetišistickém světě bez jakýchkoli formálních či obsahových pravidel. Abych řekl pravdu, něco tak smutného a vycucaného z falešně intelektuálního prstu jsem od filmových fanoušků snad nikdy neslyšel... Nový Mad Max si totiž stanovil vlastní kinematografická pravidla, která jsou navzdory jednoduchému dějovému schématu coby celku tak perfekcionisticky a detailně promyšlená, že lze mluvit o počátku nové filmové etapy, pokud se tedy najde v následujících letech někdo, kdo se po vzoru George Millera chopí uvadající autorské iniciativy a dále rozvíří dosud neprobádané fyzické možnosti audiovizuální výpravy. Po prvním zhlédnutí v kině jsem byl unesen tou bezprostřední, bezprecedentní a nekompromisní akční náloží, která mi nedovolila přemýšlet nad něčím jiným, po druhé projekci mi spadla brada nad zjištěním, v jak ďábelském rytmu a s jakým minimem příběhových asociací, v jiných hollywoodských velkofilmech nezbytných pro utváření vztahu mezi vyprávěním a divákem, se dá plnohodnotně přednést dvouhodinový biják ze zcela unikátní časoprostorové linie. No a potom, co jsem si Maxe pustil v náhlém přívalu adrenalinové potřeby potřetí, mám dojem, že jsem viděl jeden z nejzásadnějších a nejkreativněji odvyprávěných filmů všech dob, který, přestože vznikal na soukromém písečku a v hlavě jednoho nesvázaného umělce, dokáže přijmout časem prověřená žánrová měřítka, podle nichž měl být akční snímek vždy primárně o akci a motivacích postav a až sekundárně o dialozích a rámcových šarádách, a ty pak zahustí do moderního výpravného trendu, který se dá u projektů z podtitulem blockbuster popsat jako nekonečné konkurenční přetlačování v efektivitě, nablýskanosti a hlasitosti - ve všech těchto položkách Mad Max nikoli zdárně bojuje, ale dle mého bezkonkurenčně dominuje. Dlouholeté přípravy na natáčení, výběr nehostinných lokací, náročné úpravy skutečných pojízdných vozů do podoby smrtonosných bojových obrněnců a ultimátně adrenalinový soundtrack od Junkie XL se promítly do jedinečné a strhující jízdy, která zmíněným nekompromisním přístupem, do puntíku propracovanými technickými i dějovými detaily (jeden příklad za všechny - když Maxe zasáhne do ruky šipka ze samostřílu, ještě několik minut se účastní vřavy na cisterně, a až po "dobytí" druhého vozu si šipku o dveře auta vyrazí - není to nic zvláštního, ale dokazuje to, že divák nemá být ochuzen zkrátka o žádný drobný proces), hladovou kamerou, která svým rovnými horizontálními jízdami přenáší diváka přímo do centra dění, a nezapomenutelnou zvukovou směsicí dynamické hudby, burácejících motorů a nabíjených zbraní zvedá ze židle permanentně v celém jejím průběhu. A navíc má film něco, co ho v mých očích posouvá mezi naprostou elitu - úderný, logický a důmyslně symbolický scénář. George Miller pochopil, že filmová tvorba existuje především za účelem zábavy a že pokud má někdo to štěstí a dostane příležitost tvořit vlastní nákladné filmy, nesmí se ohlížet na to, co kritici považují ve filmové řeči za správné a nevyhnutelné. "Primitivní a samoúčelný" Mad Max nám nejlépe v celé historii kinematografie dokazuje, že námětem pro filmovou zábavu může být cokoli a že se dá mluvit k divákovi, vykreslovat charaktery postav a vytyčovat jejich motivace nikoli pouze mnoha zvraty a mnohovrstevným dějem, ale důmyslnou formální prací a nenápadnými obsahovými vsuvkami, díky nimž se neodvádí pozornost od bujaré akce a my vlastně nevědomky chápeme, proč a kam postavy směřují a také, když na to přijde, jaké poselství nám tvůrci v tomhle ironickém a záměrně šíleném balení posílají. Před třemi lety jsem obdivoval Atlas mraků, který dokázal na několika dějových frontách kompaktně odvyprávět jeden ohromný mnohovrstevný příběh a vtisknout mu jednu charakteristickou myšlenkovou stopu, nyní uctívám Šíleného Maxe, který ukázal opačný, prazákladní vypravěčský systém založený na takřka čistokrevném obrazovém sdělení, který mnoho velkých a úspěšných filmů nezvládá ani zdaleka s takovou bravurou a kreativitou. Až se bude za padesát let v televizním pořadu vzpomínat na šílený vývoj světového filmu na počátku tohoto tisíciletí, pro Mad Max: Fury Road by mělo být vyhrazeno nejvíce času. Jen můj názor, nic víc....
Můj Oscar 2015
Jak to letos vidím já...
NEJLEPŠÍ FILM: Šílený Max: Zběsilá cesta
Nominace: Šílený Max: Zběsilá cesta; Sicario: Nájemný vrah; Spotlight; Osm hrozných; REVENANT; Room; Marťan; Jurský svět
NEJLEPŠÍ REŽIE: Denis Villeneuve (Sicario: Nájemný vrah)
Nominace: Denis Villeneuve; George Miller (Šílený Max); Alejandro Gonzáles Iňarritu (REVENANT); Quentin Tarantino (Osm hrozných); Ridley Scott (Marťan)
NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI: Leonardo DiCaprio (REVENANT)
NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI: Brie Larson (Room)
NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI: Tom Hardy (REVENANT)
NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI: Jennifer Jason Leigh (Osm hrozných)
ZAHRANIČNÍ FILM: Nelze soudit, viděl jsem hovno :D
PŮVODNÍ SCÉNÁŘ: Quentin Tarantino (Osm hrozných)
ADAPTOVANÝ SCÉNÁŘ: Drew Goddard (Marťan)
KAMERA: Emmanuel Lubezki (REVENANT)
STŘIH: Sázka na nejistotu
HUDBA: John Williams (Star Wars: Síla se probouzí)
VÝPRAVA: Šílený Max: Zběsilá cesta
VIZUÁLNÍ EFEKTY: Šílený Max: Zběsilá cesta
Nabídka, která se nedá odmítnout :D
Proč si neudělat čas od času další Vánoce.... ;)
10 nejlepších sequelů :P
Tak tohle bolí :(
Odešel skvělý herec s nejlaskavějším úsměvem... Ale nebude zapomenut.
Trocha statistiky :-)
V mé sekci Oblíbení režiséři se nacházejí tvůrci, jejichž tvorba je mi jednoduše sympatická a dle mého názoru jsou oni těmi nejlepšími - a stejně tak je tomu u všech ostatních "oblíbených". Zajímalo mě však, jak by vypadalo jejich pořadí, kdybych si s pomocí zdejších hodnocení spočetl, čí tvorba je na mé hvězdičkové stupnici opravdu nejlépe hodnocená.
Vymyslel jsem proto velmi jednoduché počítadlo, které mi neomylně určilo nový žebříček. Zkrátka jsem si spočítal, kolik filmů celkově jsem od daného tvůrce viděl (hodnotil), a následně zapsal počet těch kladně hodnocených, nejprve pěti- a poté čtyřhvězdičkových snímků, přičemž za každou pětihvězdu získal tvůrce dva body a za každou čtyřhvězdu jeden. V případě shody rozhodoval celkový počet pětihvězd, které mají větší váhu, popřípadě celkový počet filmů - pokud mají dva stejné skóre, ale jednomu na něj stačilo méně filmů, automaticky ho posunuji na vyšší pozici :-)
Asi jsem idiot, ale v týdnu volna po brigádě jsem se prostě nudil :-)
Žebříček mých nejoblíbenějších režisérů dle statistiky:
1. Steven Spielberg - 26 zhlédnutých filmů - 13 pětihvězd - 9 čtyřhvězd - celkem 35 bodů
2. Stanley Kubrick - 11 zhlédnutých filmů - 8 pětihvězd - 3 čtyřhvězdy - celkem 19 bodů
3. Robert Zemeckis - 15 zhlédnutých filmů - 6 pětihvězd - 5 čtyřhvězd - celkem 17 bodů
4. Martin Scorsese - 15 zhlédnutých filmů - 3 pětihvězdy - 10 čtyřhvězd - celkem 16 bodů
5. David Fincher - 10 zhlédnutých filmů - 5 pětihvězd - 5 čtyřhvězd - celkem 15 bodů
6. Clint Eastwood - 13 zhlédnutých filmů - 4 pětihvězdy - 7 čtyřhvězd - celkem 15 bodů
7. Ridley Scott - 15 zhlédnutých filmů - 4 pětihvězdy - 6 čtyřhvězd - celkem 14 bodů
8. Christopher Nolan - 9 zhlédnutých filmů - 6 pětihvězd - 1 čtyřhvězda - celkem 13 bodů
9. Peter Jackson - 10 zhlédnutých filmů - 4 pětihvězdy - 5 čtyřhvězd - celkem 13 bodů
10. Joel Coen, Ethan Coen - 14 zhlédnutých filmů - 4 pětihvězdy - 5 čtyřhvězd - celkem 13 bodů
Tak je to tady!!
Teď o mně měsíc nikdo neuslyší... :)
Nelze ji nemilovat :))
aneb Úsměvem ke štěstí...
Už patnáct let!
Největší ztráta v dějinách filmu...
R.I.P. PHILIP SEYMOUR HOFFMAN
Díky za vše...
SILVESTROVSKÁ BROŽURA 2013
Už za pár hodin nám končí krásný a zajímavý rok 2013, a předtím něž mě obklopí magická moc alkoholu a následné kocoviny, cítím potřebu ohlédnout se za několika filmovými událostmi, které poznamenaly v předchozích 365 dnech můj život. Jelikož se snažím vytrvale věnovat svou pozornost také klasice a pravidelné návštěvy kina jsou pro mě z důvodu zvyšujících se cen bohužel nepřípustné, mnoho novinek pyšnících se již nyní skvělou pověstí mému oku prozatím uniklo, přesto však mám už poměrně jasnou představu, které snímky bych zařadil úplně nejvýše a které bych naopak raději nezmiňoval. Stejně jako loňský rok, i tento byl nesmírně plodný, přinesl hned několik zajímavých titulů, na které se bude zřejmě ještě dlouho vzpomínat, a postavil před oscarovou porotu velmi nesnadný úkol, s nímž bych si já sám asi hodně dlouho lámal hlavu.
Co se týče zábavných sci-fi blockbusterů, které tu jaksi nejsou kvůli hmotnému ocenění, největší radost mi udělal nahláškovaný Iron Man 3, následovaný dvěma nadmíru zdařilými pokračováními- Abramsovým Star Trekem a druhým Thorem, který byl pro mě obzvlášť příjemným překvapením. Naopak velkým zklamáním byl pro mě dlouho očekáváný Muž z oceli, který názorně předvedl, jak lze naprosto chladně a bez emocí zničit takřka celý svět. Z žánru mimo realitu dále stojí za zmínku ještě komorní a poctivě natočené Nevědomí, experimentální a maximálně vydařená Gravitace (jestli ji lze považovat za sci-fi), originální zombie apokalypsa s názvem Světová válka Z a samozřejmě prostřední díl hobití trilogie Šmakova dračí poušť, který i přes některé negativní ohlasy stále představuje absolutní vrchol vizuální zábavy.
Ve vážném žánru Hollywood překvapil zásluhou dvou výborných kriminálek, které opravdu nevznikají každý rok. Vedlejší účinky od veterána Soderbergha byly řemeslně vynikající a již téměř nepoužívaný oldschool styl slavil jednoznačný úspěch, avšak teprve listopadové Zmizení řadím ke špičce žánru v posledních minimálně deseti letech. A v neposlední řadě bych chtěl zmínit ještě dva výborné snímky, kterým bych přál polaskání se zlatými plešouny asi nejvíce. Jsou to samozřejmě všemi opěvovaní Rivalové, kteří naprosto neamericky líčí rivalitu a zvláštní vztah mezi dvěma geniálními piloty s diametrálně odlišnými charaktery. A tím druhým je strhující Kapitán Phillips, který je možná o poznání američtější, ale copak nejsou právě Američané králové současné tvorby? Každopádně režisér Greengrass odvedl výtečnou práci a bude Ronu Howardovi velmi houževnatým soupeřem, stejně jako opět zazářil znovuzrozený Tom Hanks, který zdánlivě nepřekonatelného Daniela Brühla alias Niky Laudu v mých očích o něco předstihl.
Ke zkompletování letošní nadílky mi sice ještě pěkných pár titulů schází, nemluvě o těch, které teprve čeká oficiální premiéra, ale už nyní mohu s klidem říci, že kdyby byl každý filmový rok minimálně stejně nahuštěný jako tento, budu mít až nadosmrti o zábavu vystaráno :D
Zde je tedy letošní TOP 10, která se pravděpodobně ještě dočká nějakých změn:
2. Zmizení
3. Rivalové
4. Iron Man 3
6. Lásky čas
9. Gravitace
10. Světová válka Z
Že mi to ale trvalo :)
Originální DVD Atlasu mraků je konečně bezpečně uloženo v mé poličce a na první "hlučnou" projekci z pohodlí mého gauče už se těším jako malý kluk. Ani téměř po roce od prvního zhlédnutí mě tohle veledílo nepřestává fascinovat, a když vidím jeho momentální hodnocení rychle směřující pod 80%, zalévá mě upřímný vztek :-) Lidi, proberte se!
Filmy, které musím vidět v kině, než umřu
Dnes se pravda pořád točí pěkné a zajímavé snímky, ale klasika je holt klasika a nic se jí nevyrovná. A jak je nám, filmovým nadšencům dobře známo, teprve na velkém plátně a s pořádným ozvučením se dá míra dokonalosti řádně docenit. Zde je seznam vyvolených:
OSVÍCENÍ (1980)
APOKALYPSA (1979)
LAWRENCE Z ARÁBIE (1962)
ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA (1998)
PÁN PRSTENŮ: NÁVRAT KRÁLE (2003)
ČELISTI (1975)
2001: VESMÍRNÁ ODYSEA (1968)
MARKÉTA LAZAROVÁ (1967)
BEN HUR (1959)
SCHINDLERŮV SEZNAM (1993)